Digimon Hope in Darkness 4.díl
25. července 2011 v 13:09 | Pandamon
|
Digimon Hope in darkness 1-???
Byl tmavý večer.Nebe nad Tokyem sužoval jeden blesk za druhým a hustě pršelo.Minako klidně spala.Na jejím psacím stole ležel její digivice,který dnes našla.Ten se najednou rozzářil fialovým světlem.Světlo se zvětšovalo více a více.Protnulo strop jejího pokoje a poté i strop domu.Mířilo vzhůru k nebesům a když se dotklo jednoho z černých mraků,fialové světlo zmizelo a o chvilku později zazářilo opět, avšak nad celým Tokyem a jen na pár sekund.Poté se scvrklo úplně v malé světýlko,který jak světlice opět dopadlo do pokoje Minako-na papírek s dígimonem Inazumonem.Papírek se celý rozzářil a zanedlouho se z onoho fialového světla začala rýsovat silueta.Byla až nápadně podobná digimonovi Inazumonovi a světlo vycházejíci za siluety bylo tak silné,že to narušilo i klidný spánek Minako.Ta rozevřela oči a promnula si je.Poté se rozhlížela kolem,odkud světlo vychází.Pak spatřila siluetu,která už byla nyní kompletní.Pak už následoval jen malý záblesk,při kterém musela Minako opět přivřít oči a světlo zmizelo na dobro.Místo siluety tu ted na psacím stole stál Inazumon.Vypadal do nejmenšího detailu stejně jako ten Inazumon,kterého Minako dnes nakreslila na papírek.Minako ted vytřeštila své už tak velké oči.Byla překvapená z toho,že tu před sebou vidí digimona,kterého nakreslila ona sama.Inazumon se rozhlížel kolem sebe a když uviděl Minako,která vstala,aby si ho mohla prohlédnou zblízka,zděšeně se skrčil z malou lampičku.Minako s na něj usmála a šla k němu ještě blíže.Na Inazumonovi bylo vidět,že je velmi vystrašený a když se ho Minako pokoušela pohladit,bojácně ucuknul.Minako chvilku přemýšlela,co má dělat a pak jí něco napadlo.Vytáhla z malého šuplíku u skříně vedle psacího stolu pytlík s bonbony.Jeden vzala do ruky a položila ho na stůl před Inazumona.Ten k němu opatrně přičichnul.Vůně pro něj byla velmi lákavá a tak opatrně uždobnul kousek bonbonu.Strčil si ho do pusy a chvilku ho přežvykoval.Vypadal velmi spokojeně.Ostružinový bonbon mu chutnal.Minako viděla,že už Inazumon není tak vyděšený.Pomalu natáhla ruku a pohladila ho.Inazumon přimhouřil oči a opustil úkryt za lampičkou.Přiblížil se k Minako a opatně se kní přitulil.Minako se usmála a řekla:"No vidíš..Budeme kamarádi?"Inazumon zřejmě neuměl mluvit..Stejně jako Shaomon a jiní digimoni,kteří ještě byli moc malí.Avšak vypadalo to,že Inazumon Minako trochu porozuměl a souhlasně se k ní přitulil.Minako mu dala ještě jeden ostružinový bonbonek.Inazumon ho už tentokrát zbaštil celý a bez váhání.Potom Inazumon hopsnul Minako na rameno a přitulil se kk ní.Minako sepousmála a zívla...Byla velmi ospalá.Ještě si lehla do postele a Inazumona položila vedle sebe.Inazumon po chvilce usnul a Minako ještě chvilku pozorovala blesky venku.Minako nakonec také usnula...Matěj taky spal velmi tvrdě..Avšak jemu taky nebylo souzeno mít klidný spánek.Jeho digivice začal k sobě přitahovat jeho papíry s digimony...Všechny je pohltil do sebe a z digiviceu začaly tryskat barevné prody světel.Ty začaly proudit do jeho notebooku a tam mizely...Shaomon,digimon Matěje se neklidně zavrtěl a otevřel oči.Uviděl záblesky světla,jež mizí v počítači a pozorně je sledoval.Zatahal Matěje za pyžamo a ten se s trhnutím vzbudil.Trvalo mu chvilku,než i uvědomil,co se děje...Shaomon ho zatahal za pyžamo,protože do jeho notebooku vnikaly barevná proudy světla..Matěje by velmi zajímalo,co se to děje.V hlavě se mu zjevovala otázka,na kterou neznal odpověd...Má to co dělat s digimony?Když už všechna světla zmizela oba chviilku přemýšleli,co se to vlastně dělo.Nakonec oba dva usnuli.CRRRR!V Matějově pokoji se cinkavě rozezněl budík.Matěj opět rozevřel oči.Cítil se,jak kdyby ho někdo celou noc plácal plácačkou na mouchy.Byl nevyspalý a asi za pět minut,co byl vzhůru osmkrát zívnul.Nakonec se otráveně zvednul z postele a nazul si bačkory.Dneska měl jít poprvé do japonské školy.Nebyl z toho zrovna nadšený.A co bylo na tom ze všeho nejhorší-japonštinu mu měla překládat paní Bělousková.Samozřejmě za spoustu peněz.Matěj pohladil Shaomona a pošeptal mu,že mu přinese trochu jídla ze snídaně.."Matěj!"vyštěkl Shaomon.To bylo jediné,co Matěje dnešní ráno potěšilo-Shaomon se naučil říkat jeho jméno.Matěj seběhl za schodů a pomalu se došoural do kuchyně.Tam už čekali mamka s tatkou.Oba už se zjevně nasnídali."Dobré ráno"řekl Matěj a snažil se pousmát se.Pak si vzal z talíře,který mu před něj mamka položila toast se salámem a sýrem.Když spořádal všechny tři toasty,mamka se ho zeptala:"Tak co,jak se dnes těšíš do školy?"Matěj upřímně zabručel:"Vůbec"Mamka se chápavě usmála:"Chápu..Je těžké si najít nové kamarády v nové škole..A s paní Bělouskovou se netrap..vím že je..trochu nepříjemná..ale snad si zvykneš"Matěj se usmál´a řekl:"Díky mami"Tatka se taky pousmál a řekl:"Tak a ted si jdi pro batoh a převlékni se,at můžeme vyrazit"Matěj kývl a vyběhl znova nahoru.Vytáhl ze skříně své oblíbené modré tričko se smajlíkem a džínové kratasy.Pak si vzal batoh a chvilinku váhal nad tím,má-li si vzít digivice.Nakonec ho přece jenom popadnul a zastrčil si ho do kapsy.Pak se rozloučil se Shaomonem a řekl mu,že se brzo vrátí.Seběhl schody dolů.Mamka se s ním v kuchyni rozloučila a řekla mu,že táta už na něj čeká venku v autě.Matěj šel do předsíně a už se chystal zavázat si tkaničky od bot,které si nandal,když vtom se jeho digivice v kapse červeně rozzářil.Matěj ho vytáhl a všiml si,že na obrazovce se objevil nápis DANGER.Pak Matěje světlo pohltilo.Trvalo to jen pár sekund a Matěj padal kamsi do neznáma.Padal nějakými zelenými vrstvami a v ruce pevně držel digivice.K jeho překvapení vedle něho padal Shaomon.Matěj ho rychle chytil do náručí.Vše kolem vypadalo tak neživě,až měl Matěj pocit,že to je všechno digitální.Pak najednou padat přestali.Jakoby se vznášeli nad obrovskou červenou dírou.Matěj chvilku přemýšlel.Nakonec se však rozhodl,že do díry skočí.Jen trochu se k ní přiblížil a už ho červená díra vcucla.Tentokrát padal jen chvilku.Pak už z oné načervnalé díry vypadl.Zhrozil se,když pod sebou uviděl malé jezero.Chytil Shaomona ještě pevněji a druhou volnou rukou si zacpal nos.Pak dopadli přímo do neuvěřitelně studené vody.Jezero nebylo moc hluboké,a tak se z něj Matěj zachvilku vynořil.Pomalu doplaval na břeh.Tam si udýchaně lehnul do písku a Shaomona s digivicem položil vedle sebe.Matějovi byla zima.Měl na sobě letní oblečení a ted spadl do ledové vody.Shaomon se klepal zimou a tak si ho Matěj vzal do náručí a silně ho k sobě tisknul.Když už se Shaomon přestal klepat a ani Matějovi nebyla taková zima,rozhlédl se kolem sebe.Nikde ani živáčka.Matěj pomalu vstal a řekl Shaomonovi:"Co kdybychom se tu trochu porozhlédli?"Shaomon kývnul.Matěj ještě sebral digivice a vešli do lesa.Pomalu procházeli lesem.Matěj se pořád nemohl vzpomatovat z toho,že je tu vše digitální."Shaomone,není tohle náhodou-"Matěj se chtěl Shaomona zrovna na něco zeptat,když vtom se z křovin vyřítil nějaký digimon.Vypadal jako nějaký samuraj zkřížený s krbem.Jinak hi snad Matěj ani nedokázal popsat.Vytáhl digivice a namířil ho směrem k digimonovi,aby se podíval na informace o něm.Digimon se jmenoval Kotemon.Byl na úrovni dospělý zatímco Shaomon byl jen na úrovni dítě.Technikou Kotemona je Horká hlava.Než Matěj stačil cokoliv jiného udělat,Kotemon vykřikl:"Horká hlava" a z jeho malé kové růžky vzlétly,vzplál na nich ohen a oba dva růžky ,zasáhly Shaomona naplno.Jak to vypadalo,Kotemon chtěl získat Shaomonova data a nic mu v tom nezabránilo.Pak znova použil Horkou hlavu.Shaomon už byl totálně vyřízený."Nééé!"vykřikl Matěj.Vtom se mu v kapse objevila nějaká věc.Spěšně ji vytáhl.Byla to modrá karta.Matěj dobře věděl,co s ní má dělat..."Maticová evoluce!"vykřikl Matěj a projel kartou v malé podlouhlé dírce v digiviceu...Sice to chvilku trvalo,ale brzo už tu nestál Shaomon,nýbrž jiný digimon,podobný psu.Matěj na něj namířil digivice.Byl to Labramon,digimon na úrovni dospělý a jeho technikou bylo Načítání."Načítání!"vyštěkl Labramon.Kotemonovi se začaly tvořit mžitky před očima a padl k zemi.Pak začal jakoby mizet a jeho data se rozprchala."Labramone!"vykřikl Matěj,doběhl k němu a objal ho.
Digimon Hope in Darkness 3.díl
24. července 2011 v 13:25 | Pandamon
|
Digimon Hope in darkness 1-???
Matěj rychle pospíchal celý bledý k paní Bělouskové.Nakonec doběhl k malému a starému baráčku a zamířil si to k plotu.Zazvonil na malinký zvoneček a slyšel,jak se zvonění rozléhá po celém domu.Nakonec dorazil o tři minuty déle než měl,ale to vůbec nevadilo.Vždyt tři minuty je jako nic,že?Po krátké chvilcese otevřely domovní dveře a z nich vyšla pravděpodobně paní Bělousková.Byla to asi 45 letá paní,která vyhlížela velmi přísně.Měla krásné oči,hnědé vlasy po uši a byla oblečena do šedého trička s krátkými rukávy a do dlouhé černé sukně.I když by byla celkem hezká,její pusa byla velmi křivá a obličej vypadal kvůli ní velmi šeredně.Paní Bělousková se došoupala k brance a hlubokým hlasem se zeptala:"Matěj Founier?"Matěj kývnul a snažil se usmívat.Paní Bělousková zkřivila svou už tak zkřivenou pusu a rozkřikla se:"O tři minuty pozdě!Jdete pozdě!"Matěj se zarazil:"Ale paní-"Paní Bělousková se trochu zklidnila a naštvaně řekla:"Minuty jsou drahé!Plýtváte mým časem!"Matěj vykoktal:"Pardon madam"A paní Bělousková ho pustila brankou na zahradu, a pak domovními dveřmi do domku.Matěj si zul boty a pokračoval za paní Bělouskovou z předsíně do Obývacího pokoje.Matěj nemě moc rád ptáky a k jeho rozhořčení jich tu bylo snad deset.Létali po celém domku volně a přitom pořád hlasitě něco pípali.Většina z nich byli papoušci a byli pěkně vypelichaní.Zřejmě tu paní Bělouskové dělali neustále společnost.Paní Bělousková mu ukázala na psací stůl v rohu místnosti a poručila mu jak psovi:"Sedni!"Matěj si sednul na tvrdou,nepohodlnou a neustále se viklající židli,která měla zřejmě jednu nožku trochu kratší než zbylé tři.Paní Bělousková se posadila na malé,pohodlné křesílko u středně velké tabule a poručila mu,at si vyndá sešity.Celá hodina byla nudná a příšerná.Pořád jen psal a paní Bělousková mu vše diktovala.Byla celou tu hodinu kyselá jak citron a vůbec jí nevadilo,že mu jeden z jejích milovaných ptáků prsknul exkrement na botu.Když ho paní Bělousková pustila brankou po hodině ven ,zavyhrožovala si:"Tvé zpoždění sdělím tvé matce!"Když už byl Matěj z dohledu rozmrzele se zamračil a pokračoval domů.Cestou si vzpomněl,že má v kapse digivice a vyndal ho.Chvilinku si ho prohlížel a při tom přemýšlel,jestli Shaomon mezi tím neudělal z jejich domku trosky.Když už zabočil do lice,kde byl jejich domek,známý holčičí hlas na něj zavolal:"To je ale náhodička!"Byla to Minako.Stála nedaleko od něj a dívala se na jeho digivice."Co to máš v ruce?Není to digivice?"Matěj nepatrně poblednul a ledabyle řekl:"To je jen hračka.."Minako mu nejspíš nevěřila a řekla:"Tak mi tu tvou hračku ukaž.."Matěje zděsilo,že Minako při slovu hračka zvýšila hlas.Co když zjistí,že to není jenom hračka?Matěj nakonec váhavě Minako podal digivice a ona si ho začala prohlížet a nakonec prohlásila:"To není jen hračka...kde jsi to našel?"Matěj věděl,že z tohohle se asi nijak nevykroutí ,a tak řekl:"Tak jo,pojd se mnou ke mě domů...něco ti ukážu"Minako se roztančili v očích ohníčky a posmála se.Pak kývla.Matěj zamířil k nim domů.Odemknul domovní dveře,zul si s Minako boty.Pomalu šel do obývacího pokoje.Tam byla mamka a zeptala se Minako japonsky:"Ty jsi jeho kamarádka?"Minako se zašklebila a japonsky odpověděla:"Dobrý den.Ano,jsem."Paní Founierová kývla a dívala se dál na svůj oblíbený modní pořad.Když šli po schodech nahoru,směrem k Matějovu pokoji prohodila Minako:"Neděláš ty si zřejmě srandu?"Pravděpodobně čekala,že až příjde do pokoje,ukážejí Matěj plyšáka Agumona nebo tak něco.Matěj odemknul dveře svého pokoje.Byl docela zaneřáděný.Minako se koukala kolem sebe.Matěj uviděl,jak se vrtí jeho vysypaný koš.Šáhl do něj a vytáhl Shaomona,který zrovna ohryzával ohryzek od jablka.Minako vytřeštila oči."Shaomon?"Matěj kývnul a řekl:"Přesně"Minako překvapeně řekla:"Ty jsi jeho krotitel?"Matěj pokrčil rameny:"Asi ano,objevil jsem ho tu teprve předevčírem ,a pak se mi v posteli objevil i digivice"Minako chvilku mlčela a pak řekla:"Ty se máš"Matěj vyndal Shaomona z koše a přemýšlel,co říct."Máš pravdu,já si vždycky hrozně digimona přál.Neohlídáš mi tu prosím chvilinku Shaomona?Natočím mu dole trochu vody..."Minako kývla,popadla Shaomona do náručí a začala si ho prohlížet od hlavy až k patě.Matěj poděkoval a rychle seběhl dolů po schodech.Vytáhl malou plastovou mističku a natočil do ní z kohoutku vodu.Pak opět vyběhl schody nahoru.Minako se nejspíš mezitím se Shaomonem spřátelila,a když Matěj přišel zrovna si nejspíš hráli na schovku.Každopádně jen co Matěj donesl vodu,Shaomon se ihned vyřítil jako blesk ze svého úkrytu za skříní a začal zuřivě hltat vodu.Pak vděčně zakroutil ocáskem a Matěj ho pohladil po hlavě:"Já si říkal,že už budeš mít pěkný hlad."Minako se pousmála a řekla:"Můžu si sním tady ještě chvíli hrát?"Matěj se zasmál a podíval se na Shaomona:"Já si myslím,že jo..Shaomon bude jedině rád"Chvilku si Shaomonem hráli..Nakonec se to však ještě trochu prodloužilo,protože Matěj vytáhnul z svých knih obrázky svých digimonů a Minako si je chvilku prohlížela.Nakonec popadla jeden malý papír a začala na něj čmárat nějakého digimona.Dokreslila ho asi po deseti minutách.Matěj musel uznat,že Minako kreslí dost hezky.Nakreslila středně velkého modrofialového dráčka s oranžovými skvrnami,také měl červené pírka a krásnou vínovou hřívu.Nad něj napsala Minako velkým písmem Inazumon a na druhou,čistou stránku papíru napsala všechny informace o něm.Nakonec se Matěj s Minako rozloučil a ona šla domů.Bylo už sedm hodin a Minako tušila,že se rodiče asi budou torchu zlobit,protože si budoum myslet,že byla celou tu dobu venku.Pomalu se došoural i s papírkem,na kterém byl digimon Inazumon domů.Trochu Matějovi záviděla jeho digimona a chtěla by mít taky vlastního digimona.Přišla domů a šla rovnou do svého pokoje.Cestou potkala svou mamku,která jí jen řekla:"Už jsem ti říkala,že by jsi neměla chodit takhle pozdě domů.."Minako schválně sklopila hlavu,na znak toho,že jí to mrzí.Když došla do svého pokoje,který měl bílé stěnya byl polepen plakáty, položila papírek s Inazumonem na psací stůl a schválně vytáhla z malinké truhličky větší krabičku s digimonskými kartami.Otevřela poklop a vysypala všechny karty na koberec se slovy:"Schválně jestli-"Minako nejspíš ihned našla,co hledala.Vzpomněla si totiž,že nedávno,když zavírala poklop od své krabičky modřev ní něco zazářilo.Asi věděla,co to je a také měla pravdu.Mezi vysypanými kartami ležel krásný, fialový digivice."Ted už si jenom počkat na svého digimona"usmála se Minako a položila digivice na svůj psací stůl.Pak si lehla na postel a pozorovala z okna naproti ní svit měsíce.Zachvilku se šla omýt,oblékla si pyžamo a šla spát.Matěj si ještě chvilku hrál se Shaomonem a pak se také omyl a oblékl si pyžamo.Nakonec seběhl schody,lehl si do postele,přikryl Shaomona dekou a sebe peřinou..Poté oba usnuli.
Digimon Hope in Darkness 2.díl
23. července 2011 v 11:08 | Pandamon
|
Digimon Hope in darkness 1-???
Ráno se Matěj vzbudil asi kolem půl osmé..Podíval se vedle sebe.Ležel tam Shaomon a ještě pořád spal.Matěj potichu vstal,aby ho nevzbudil.A začal si nazouvat boty.Vtom si všimnul,že na jeho posteli vedle Shaomona leží jakýsi předmět.Matěj po něm zvědavě natáhl ruku a předemět zazářil jasným světlem a objevila se v něm spousta informací o Shaomonovi...Že je typu data a jaké umí útoky,no prostě všechno...Že by to byl digivice?Ne,ne to určitě ne.Tak naivní zas nebyl.Digivice existoval přeci jen v seriálech o digomonech...Ale když o tom přemýšlel,tak je hmotný i Shaomon...Tak proč tahle věc nemůže být digivice?Ale to by znamenalo,že jsem jeho krotitelem.Matěj nadskočil radostí a začal si prohlížet digivice.Vtom se zdola ozval jekot.Mamka!Kuchyn!Pomyslel si Matěj.Rychle si strčil digivice do kapsy a klopýtavě seběhl dolů ze schodů..Ještě pořád neměl tušení,co mamce o tom nepořádku řekne.Mamka už na něj čekala v obývacím pokoji s naštvaným výrazem v obličeji."Ehm..Já předpokládám,že asi víš,že je v kuchyni nepořádek jak po povodni!"Matěj kývnul a řekl:"Víš mami..."Mamka se zamračila:"No tak řekni co jsi vyvásděl."Matěj zblednul a vykoktal:"No já jsem šel..eh...na záchod..a..a..zakopl jsem o..nohu stolu,pak jsem spadl na stůl a když jsem dopadl,rozbil jsem nějaký sklenice ve skříni...a pak jsem hledal hadr-"Mamka ho sežehla nevěřícým pohledem:"No dobře,to stačí,ale celou kuchyn si sám uklidíš"Mamka se vítězoslavně usmála a sedla si na sedačku.Matěj běžel do kuchyně a zděsil se.Vypadalo to ještě hůř,než si myslel.Mimo jiné byl ještě vysypaný koš a v něm se válely kabáty z spadlého věšáku.Matěj začal rychle uklízet.Už šilhal hlady.Uklízení dokončil krátce po deváté hodině,kdy mu rozhořčený tatka pomohl zvednout jejich již krapet otlučený stůl.Pak se všichni nasnídali a Matěj krátce po snídani zalezl zpátky do svého pokoje.SHaomon už se vzbudil a naštěstí mu zatím stačil jen rozbít jeho skleněnou kouli se sněhulákem,což bylo proti včereješímu večeru úplné nic.Matěj si lehnul na postel a vedle sebe posadil neustále se vrnícího se Shaomona.Vyndal z kapsy svůj digivice a se zájmem si ho prohlížel.Snad očekával,že bude ukazovat nějaké digimony..ale nic se nestalo.Přece jenom je to dávno,co se díval na Digimon Tamers a úplně všechno se mu vykouřilo z hlavy.Nejspíše si už prohlížel digivice pěknou dobu,protože ho mamka už volala k obědu.Matěj se podíval na Shaomona..Musel ho někam dát...Někam,kde by nezpustošil část jejich domu.Nakonec ho nechal na posteli a vysvětlil mu,že by neměl pustošit jejich dům.Sice silně pochyboval,že Shaomon něco z jeho slov pochopí,ale s tím si zas tak velkou hlavu nedělal.Přece jenom,když oběd sní rychle,Shaomon mu sotva stihne vysypat kož a vloupat se do jedné ze skříní.Zavřel ho v pokoji a rychle utíkal dolů."No to je dost,že u jsi přišel"řekla už klidně Matějova mamka a on se posmál.Pak se rychle vrhnul na těstoviny,které jim mamka udělala.Když mamka odešla již naobědvaná od stolu a zamířila směrem do koupelny-nejspíš aby si omyla ruce.Matěj popadnul malou misku a lžící do ní nahrnul zbytek těstovin.Pak rychle zamířil do obývacího pokoje a bez problémů minul tatku,který zrovna seděl na sedačce a díval se na fotbal.Rychle vyběhnul schody a otevřel dveře svého pokoje.Shaomon byl sice zrovna zabraný do demolování jeho šály,ale jakmile uviděl misku až po vrch plnou těstovin,upustil šálu a s hladovým pohledem se na Matěje podíval.Ten mu misku položil před svou postel a sednul si..Chvilku přemýšlel o tom,že si bude kreslit digimony,ale nakonec popadl encyklopedii zvířat a začalsi prohlížet obrázky.Shaomon se sice poté ,co dojedl pokoušel roztrhnout stránku se sudokopytníky,ale Matěj hbitě zvedl svou encyklopedii nad hlavu,kam na ní Shaomon nemohl.Pak Matěj ukazoval Shaomonovi své obrázky digimonů,ale ty měly asi stejný úspěch,jako stránka se sudokopytníky.Matěj se usmál nad posledním pokusem Shaomona roztrhnout mu jeden z obrázků a podíval se na hodiny.Vytřeštil oči..bylo už třičtvrtě na pět a v pět měl hodiny japonštiny!Matěj rychle popadl sluneční brýle,digivice a do tašky naházel pár sešitů na psaní.Pak ještě spěšně domluvil Shaomonovi,aby nic neprováděl a rychle seběhl schody.Pak řekl rodičům:"Zatím ahoj"a otevřek domovní dveře.Ještě si cestou nazouval sandále.Byl příliš zabraný při běhu do svých sandálí,než aby si všimnul dívky,která šla naproti němu.Ta si ho očividně všimla a snažila se mu vyhnout,avšak pozdě.Matěj už do ní narazil.Ztuhnul a podíval se na dívku,která si poněkud rozčíleně snažila urovnat své fialové vlasy.Pak na něj vykřikla něco japonsky a začala si oprašovat ramena,protože jak se zdálo,její snaha urovnat si vlasy byla marná..Matěj řekl zmateně česky:"Jej,promin"ale pak si uvědomil,že to je pěkný nesmysl.Omluvit se jí nemohl,protože japonsky uměl jen arigato,což mu ted bylo naprosto k ničemu.Dívka si ho ještě pořád naštvaně prohlížela a naštvaně řekla:"No jo no,alespon nějaký omluvy jsem se dočkala"Matěj si teprve ted všimnul,že vůbec nevypadá jako japonka...Měla modrozelné velké oči,fialové vlasy,modré kalhoty a černo-pískově hnědé tričko.A na zádech měla školní tašku.."Já jsem Matěj.."řekl Matěj opatrně a snažil se trochu změnit téma hovoru.."Jo,to je vidět."ušklíbla se trochu ironicky dívka."Já jsem Veronika...nebo taky Minako"Matěj byl rád že už se na něj nedívá tak naštvaně a řekl:"Ty jsi z česka,že?"Minako se ušklíbla:"To by nikdo z Česka nepoznal..Jo,jsem a zrovna jsem šla domů támhle ze školy..než jsi do mně vrazil"Minako ukázala na velkou školu za ní."Tam budu chodit taky-a sakra!"Vykřikl Matěj a zděšeně zjistil,že je za pět minut pět."Promin..já už budu muset jít..tak ahoj..třeba ve škole!"Řekl Matěj a narychlo si posbíral tašky se sešity a poškrábané brýle."No tak ču.."řekla Minako,taky se zvedla a zamířila pryč.Matěj se taky otočil a rychle běžel směrem k domu paní Bělouskové.
Digimon Hope in Darkness 1.díl
16. července 2011 v 15:39 | Pandamon
|
Digimon Hope in darkness 1-???
"Vybalil jsi už všechno?"zavolala paní Founierová na svého manžela.Paní Founierová měla černé haraní vlasy a zářivě hnědé oči.Byla střední postavy a byla hubená.Dlouhé obočí doplnoval středně velký nos a malinko vtší brada.Pan Founier,velký muž s hnědými vlasy a modro zelenýma očima zahuhlal pod návalem kufrů něco v tom smyslu,že ještě ne a že si paní Founierová ještě pěkně počká.Jejich syn si mezi tím vybaloval věci do svého pokoje.Jmenoval se Matěj a měl hnědo blondaté vlasy a modro šedé oči.Zrovna vybaloval svůj notebook a jeho oči těkaly po jeho pokoji sem a tam.Pokoj vypadal hezky.Byl prostorný a stěny byly příjemě modré.Teprve před chvílí se Matěj přestěhoval z České republiky do Japonska.Bydleli v hlavním městě Tokiu v čtvrti Šibuja.I přes velmi pevná skleněná okna sem doléhalo troubení aut a tlumené hlasy lidí.Tato čtvrt byla velmi rušná a Matěj si byl jistý,že mu z toho příšerného ruku zachvilku prasknou ušní bubínky.Zrovna zandával knížky do poliček v knihovničce,když zatroubilo auto-pravděpodobněji nákladák,protože auta přeci nemohou vytvořit tak silné troubení.Zkrátka jeden nákladák zatroubil a Matěj leknutím upustil všechny knihy.Vyletěly mu z nich všechny jeho drahocenné obrázky digimonů a on je začal sbírat všude možně po pokoji.Matěj měl digimony moc rád a nechtěl,aby se mu nějaký z obrázků snad ztratil.Když konečně obrázky posbíral a založil je zpátky do knih,vybalil poslední své věci z kufrů a seběhl po schodech dolů,aby vyklidil další z kufrů.Takhle to trvalo dál a dál od dvou hodin odpoledne,kdy přijeli až do šesti hodin.Pak si konečně celá rodina sedla na sedačku a paní Founierová řekla:"Tak to bychom měli,ted ti ještě musíme sehnat učitelku japonštiny,která tě bude učit,aby jsi více zapadnul"Riley kývnul a oba šli směrem k počítači.Paní Founierová hledala dost dlouho,až konečně řekla.Tak už jsem ti jednu našla.Žádná jiná tu už asi není."Ale mami-"chtěl namítnout Matěj.Mamka ho však zarazila:"Žádné ale.Další paní učitelka z České republiky učí na Kjúšu a tam ti cestu platit nebudeme a kdo ví,kdy by jsi tam doplachtil"Mamka se pousmála a Matěj nakonec kývnul.Mamka má pravdu japonsky se naučit musí..."Takže podívej se..bydlí ve stejné čtvrti jako my.Ukážu ti jak tam dojdeš."Paní Founierová mu začala ukazovat spletitou trasu,kterou si Matěj jen tak tak vsoukal celou do hlavy."Ted jí napíšu mail a doufám,že budeš na její hodinu moci přijít už zítra."Matěj řekl:"Dobře,a kdy že mám začít chodit o školy?"Mamka se pousmála:"Až pozítří..."Matěj kývl a řekl:"Já asi půjdu nahoru"Mamka nepřítomně při psaní mailu přitakala a tak Matěj rychle vyběhl pár schodů..."Matěji!Pojd dolů!"To ho volala mamka a to byl teprve v půlce schodů.Seběhl dolů a přišel k mamce.Paní Bělousková už mi odpověděla na mail...Prý máš přijít zítra odpoledne v pět hodin k ní do domu."Matěj si pomyslel,že ta Bělousková nedělá snad nic jiného,než kontroluje maily."Jo,dobře"řekl Matěj a jako kouřse rychle vypařil nahoru do pokoje.Vyndal ze šuplíku od svého psacího stolu papír a začal na něj kreslit nějakého digimona.Už při balení si rozmýšlel,jak jeho digimon bude vypadat...Asi za pět minut byl hotový.Matěj k tomu digimonovi ještě připsal jeho jméno a nějaké ty informace jako jaké umí útoky nebo kolik váží.Digimon se jmenoval Banceymon a byl podobný nějaké starodávné soše.Matějovi se jeho výtvor docela líbil a zastrčil ho do encynklopedie o zvířatech.Pak mu začal kreslit vývoje,ale ty se mu nevedly a Matěj pořád nebyl spokojený.Brzy byl dosud prázdný koš plný a bylo osm hodin.Matěj zívnul a seběhl dolů.Osprchoval se a dvě hodiny pobyl s mamkou a tatkou dole v obývacím pokoji díváním se na DVD s Dobou ledovou.Pak Matěj zalezl do postele a chvilku přemýšlel,co bude zítra dělat.Ještě slyšel mamku s tátou jak jdou do postele.Pak usnul.Spal velmi dlouho,dokud ho neprobudil podivný šramot.Ještě se zavřenýma očima si pomyslel,že asi trochu zaspal a mamka už dělá snídani.Rozevřel oči,jenže tu něco nesedělo.Žádné ranní paprsky nepronikaly oknem,i když nebyly zatáhhnuté záclony.Pravděpodobně byla ještě noc.Rozespale popadl svůj budík a zjistil,že je teprve třičtvrtě na tři.Šramot ale neustával.Matěj zděšeně poslouchal šramotivý zvuk.Že by to byl zloděj?Potichu se vykradl z postele a skoro neslyšně otevřel dveře.Pro jistotu ještě došel vedle do skladiště a popadl tátovu lyžařskou hůl.Dal ruce nad hlavu a pevně hůl chytil.Potichu pak šel ke schodům a šel dolů do obývacího pokoje.Cestou přemýšlel,jakto,že mamka s tátou nic neslyší.Nakonec ho napadlo,že táta si zřejmě špunty do uší zacpal uši a máma..ta měla vždycky velmi dobrý spánek,skoro nic jí nevzbudilo.Konečně Matěj sešel dolů.Ale v obývacím pokoji nikdo nebyl.Šramocení vycházelo z kuchyně.Tentokrát se Matěj šel rychleji a nakoukl škvírou mezi dveřmi.Nejdříve sice nic neviděl...Nikdo tam nebyl.Byla však otevřená skřín a v kuchyni byl hrozný nepořádek.Matěj rozsvítil a pomalu došel ke skříni.Nakoukl do ní.Jaké to pro něj bylo překvapení,když uviděl malého pejska..Ihned věděl,co to je.Byl to digimon-Shaomon.Velmi dobře ho znal ze své karty.Pár jich měl.Pomalu vzal malého digimonka do náruče a kouknul se na něj.Malý digimon zakroutil ocáskem a očima se na něj usmál.Matějovi se také velmi líbil.Když však vycenil své malé zoubky,aby se zasmál Matěj ho vyděšeně upustil.Trochu se ho i bál.Pak ho však znova vzal do náruče a řekl:"Ahoj..já jsem Matěj..Budeme kamarádi ano?"Digimon se na něj podíval a zakroutil ocasem.."Dobře..co by jsi říkal na to se prospat?"Zeptal se ho,avšak digimon mu už usnul v náručí.Pomalu s ním vyšel schody a zastrčil tatkovu hůl zpět do skladiště.Položil spícího Shaomona do své postele.Pak si lehl také a vduchu už se rozmýšlel,jak mamce a tatkovi zítra vysvětlí ten nepořádek v kuchyni..Pak také usnul...
Přihláška do digimon příběhu
15. července 2011 v 9:54 | Zmutovaný Pandamon :P
1.České jméno a příjmení (je to trochu divný,ale příběh se bude odehrávat stejně v Japonsku :D )
2.Něco o postavě (vlastnosti a nějaký zajímavosti atd. atd.)
3.Vzhled postavy
4.Digimon,kterého chceš mít (kdyžtak si nějakýho najdi zde: http://dma.wtw-x.net/ -měl by být na stupni malý :) ale když se spleteš,nevadí :D hlavu neukousnu :D )
5.Něco o digimonovi (už mi došel repertoár,co napatlat do závorky :D)
6.Zamluv si jedno místo:
1.holka
2.holka
3.holka
1.kluk-smůla toho už mám já :D
2.kluk
3.kluk
(napiš to tam-tohle je jen pro přehled :D)
7.Věk bude...14 nebo patnáct...vyber si(nu,alespon budou nějaký starší postavy :D už mne štve,jak v digimonech jsou furt jen pátáci atd. :D
snad jsem na nic nezapomněl... :D